Jdi na obsah Jdi na menu
 


750.výročí - Technická vybavenost a spoje

17. 2. 2017

TECHNICKÁ VYBAVENOST OBCE

PLYNOFIKACE

I když plynofikace obcí mimo větší města realizovaná v 90. letech 20. století dosáhla významné úrovně převyšující 60 % plošného pokrytí Moravskoslezského kraje, celý osoblažský výběžek byl mimo trasy plynofikace a v tomto prostoru není zaveden plyn ani do jediné obce. Podíváme-li se na mapu plynofikace, pak naše obec leží na hranici. Za námi jsou plynofikované obce – Jindřichov ve Slezsku, Třemešná a před námi bílo. V dlouhodobém programu rozvoje kraje není s plynofikací tzv. slezské zástavby ani do budoucna počítáno.

ELEKTRIZACE

Dnes si již málokdo z nás dovede představit situaci, že někde není zaveden elektrický proud (není-li to přímo záměr majitele stavby), a přesto k dokončení elektrifikace celého území tehdejšího Československa došlo teprve 6. září 1960, letos to bude teprve 57 let. Neuvěřitelné!

První využití elektřiny v českých zemích se datuje do roku 1881. V 80.letech 19. století vznikaly tzv. závodní elektrárny, která dodávaly elektřinu obcích nejprve pro veřejné osvětlení, později i pro veřejnost. V 90.letech 19. století začaly vznikat obecní elektrárny, které vyráběly elektřinu již k prodeji. V roce 1918 při vzniku samostatného Československa mělo k elektřině přístup    34 % obyvatelstva v 11 % měst a obcí. Zásadní zlom v elektrizaci Československa představoval zákon o vzniku všeužitečných elektrárenských společností, vydaný 22.6.1919, který ukládal povinnost zásobovat elektřinou každého, kdo o to požádá, neprokáže-li se, že by připojení bylo nerentabilní. Vzniklo 20 všeužitečných elektrárenských společností a elektrizace rychle postupovala. Bylo v plánu elektrifikovat celé území státu do roku 1935. Postup výrazně zpomalila hospodářská krize a posléze II. světová válka. Poslední elektrifikovanou obcí v českých zemích byla Hrčava v roce 1955 a poslední obcí na Slovensku Zlatá Baňa 6.9.1960. Československo se tak v roce 1960 stalo teprve pátou zemí světa s dokončenou elektrifikací celého území.

Kdy byl zaveden elektrický proud do Bartultovic, se dosud nepodařilo zjistit. Dá se s velkou jistotou tvrdit, že to bylo ještě před rokem 1938, stejně jako ve Vysoké (poválečná kronika obce Vysoká, ani zápisy z jednání MNV Bartultovice elektrifikaci nezmiňují). Z našeho okolí známe datum elektrifikace v Hrozové – rok 1932, zámku v Dívčím Hradě – 1944, Město Albrechtice – před rokem 1938. V Pitárné nebyl před válkou elektrický proud zaveden. Teprve dne 13.5.1947 zástupci Východomoravské elektrárny předložily místnímu národnímu výboru podmínky elektrizace obce.

VEŘEJNÁ VODOVODNÍ SÍŤ A DEŠŤOVÁ KANALIZACE

Do roku 1987 si občané Bartultovic zajišťovali pitnou vodu z neveřejných zdrojů – vlastních studní a kvalita vody byla závislá na jednotlivých uživatelích. S kvalitou vody v soukromých studních se problémy projevovaly již v době německého osídlení obce, kdy tyfus se v obci objevoval zcela pravidelně. V Kronice obce Vysoká se můžeme dočíst, že tyfus z důvody nekvalitní pitné vody se v obci objevil ještě v roce 1946.

Počátkem 80.let 20. století získala obec Vysoká prostředky na vybudování vodárny a úpravny pitné vody a veřejné vodovodní sítě. V Bartultovicích se hlavní vodovodní řad začal kopat v roce 1985 a v roce 1987 si každý rodinný dům musel vybudovat svou přípojku a šachtici. Po předepsaných zkouškách a kontrolách byla veřejná vodovodní síť uvedena do provozu.

V roce 1993 dostala obec Vysoká výzvu vstoupit do Sdružení obcí Osoblažska a podílet se na vybudování vodárny v Třemešné a s ní souvisejícího skupinového vodovodu.

V roce 1999 byla vodárna v Třemešné uvedena do provozu. Uživatelé si stěžovali na zhoršenou kvalitu vody, která byla způsobena údajně malým odběrem. Cena 1 m3 vody odebrané z Třemešné byla stanovena na 14 Kč. Obec Vysoká, a tudíž i Bartultovice, odebírali vodu nadále ze své vodárny a cena byla oproti Třemešné poloviční. V roce 2000 byl ukončen odběr vody z vodárny ve Vysoké a přešlo se na vodu z Třemešné. Tak je tomu dodnes.

Cena za 1 m3 stále stoupá a stoupá a pro rok 2017 činí 37 Kč/m3.

V průběhu let byl kanalizační příkop na odvod dešťových vod, který probíhá celou obcí, postupně zatrubněn. Na konci 20. století k zatrubnění zbývalo cca 400 m. V roce 1999 bylo zatrubněno 80 m kanalizace za sponzorský příspěvek p. Ing. Miroslava Palase ml. V roce 2004 při budování odstávky investor jako kompenzaci obci provedl zatrubnění otevřeného kanalizačního příkopu v délce 170 m a obec v tomtéž roce přidala cca dalších 50 m. Posledních 100 m bylo zatrubněno v roce 2016 – od Puszterů ke státní hranici, čímž je celá dešťová kanalizace vedena potrubím a kanalizační příkop je zasypán a na povrchu upraven.

SPOJE

 

DOPRAVA

Od roku 1749 jezdil na slezské císařské silnici jednou týdně poštovní vůz. Později se cestování zlepšilo a poštovní kočár jezdil i několikrát týdně. Už od roku 1750 byly dopravovány osoby a zavazadla na dálkové trase Vídeň-Olomouc-Krnov-Bartultovice-Vratislav. Cesta však příliš pohodlná nebyla. Vůz drkotal po prašných silnicích. Zlepšení bylo dosaženo polštářováním sedadel a zasklením okének. 

Přichází Mnichov. Po 1.říjnu 1938 se Osoblažsko stává součástí Reichsgau Sudetenland (Říšské župy Sudety) a již dne 27.října 1938 začala provoz automobilová linka č.3: z Prudniku – přes Trzebinu – Bartultovice – Jindřichov – do Petrovic. Tato autobusová linka byla v provozu po celou válku.

Po válce v roce 1945 do obce neexistovala žádná doprava (ani do Vysoké). Na vlak do Jindřichova a děti do školy chodily pěšky nebo v zimě na lyžích.

Záznam o tom, kdy začala pravidelná autobusová doprava jezdit do Vysoké schází. Záznam z roku 1952 uvádí, že autobus jezdil 3x denně. V zimě toho roku bylo tolik sněhu, že k vlaku i děti do školy musely pěšky nebo na lyžích.

Autobusová linka byla do Bartultovic na žádost místního MNV prodloužena až v roce 1956. Do té doby se na autobus chodilo do Vysoké. Autobusovou linku obhospodařovalo ČSAD Krnov až do roku 1993, kdy vznikla Osoblažská dopravní společnost s.r.o., která zajišťuje autobusovou dopravu na Osoblažsku.

V současnosti z Bartultovic vedou dvě autobusové linky:

Č. 851894 Bartultovice – Vysoká – Jindřichov – Město Albrechtice – Krnov. Autobus z Bartultovic v pracovní dny odjíždí v 6,40 hod., 19,00 hod. a 19,50 hod. V soboty, neděle a svátky autobus nejezdí.

Č. 851893 Jindřichov – Bartultovice – Osoblaha – Slezské Pavlovice. Autobus z Bartultovic do Jindřichova v pracovní dny odjíždí v 4,06 hod., 5,24 hod, 6,45 hod. (mimo školní prázdniny a veškeré školní volno), 9,06 hod. a 14,47 hod. V soboty, neděl a svátky autobus odjíždí v 9,00 hod. a 16,00 hod.

Tak jak to bylo před 61 lety, tak je tomu dodnes. Cesta do 8 km vzdáleného Jindřichova k lékaři, na poštu nebo do obchodu představuje autobusem půldenní výlet a do 27 km vzdáleného Krnova musíte ještě nějakou hodinu přidat. Návštěva nemocného např. v nemocnici v Krnově autobusem není vůbec možná.

POŠTA

Možná jen málo z vás ví, že Bartultovice měly i svou poštovní stanici. V roce 1828 byla dokončena výstavba erární silnice do Krnova a v letech 1831–1835 byla prodloužena přes Město Albrechtice a Třemešnou do Bartultovic. Ještě po několika desetiletích bylo konstatováno, že: „stav této silnice je velmi dobrý“.  Pravidelné poštovní trasy vedly přes Bartultovice již od roku 1632. Císařským nařízením o zřizování RURALPOST (venkovských pošt) byla 5.října 1868 zřízena poštovní stanice v Bartultovicích. Spojení mezi poštovními stanicemi se uskutečňovalo poštovními jízdami a pochůzkami. Na Osoblažsku bylo 5 takových pravidelných linek. Jedna z nich byla Bartultovice – Pitárné – Třemešná a jezdila 1x denně.

r1.png

Na začátku 20.století začala pošta využívat železniční spojení. Obce, které neležely při železnici využívaly koněspřežnou poštu, která byla v soukromých rukou. Bartultovice odebíraly poštu z Třemešné. Počet obyvatel Bartultovic postupně klesal a poštovní stanice byla přeměněna na poštovnu.

r2.png

V hlášení z roku 1945 se uvádí, že budova i zařízení poštovny přečkaly válku bez úhony. Provoz poštovny však nebyl obnoven a oficiálně byla zrušena 15.listopadu 1946 (stejně tak poštovní úřad v Pitárné. Ve Vysoké nikdy poštovní úřad ani poštovna nebyly). Česká pošta využívala vlakovou poštu ještě do roku 1947, kdy byla nahrazena automobilovou poštou.

1.ledna 1959 byla znovuotevřena pošta v Pitárné a její provoz byl zrušen 30. září 1976.

Od roku 1976 poštovní služby zajišťovala automobilová pošta z Krnova, pak na krátký čas z Města Albrechtice a od 1. května 2001 až dosud z Osoblahy.

Každá z těchto změn byla jen k horšímu: změna PSČ, zrušeny služby pojízdné pošty, tj. podávání balíků, složenek, vklady a výběry peněz, prodej losů a časopisů, podávání sportky a sazky atd. V současnosti z Osoblahy je zajišťován pouze rozvoz došlé pošty osobním autem.

TELEFON, INTERNET, TELEVIZE

V polovině třicátých let 20. stolení požadovaly obce Osoblažska zavedení telefonů. Nebylo jim vyhověno, neboť zavedení bylo vyhodnoceno jako nerentabilní a drahé.

Přichází Mnichov. Po 1.říjnu 1938 se Osoblažsko stává součástí Reichsgau Sudetenland (Říšské župy Sudety) a tak jako u dopravního spojení i toto bylo neprodleně vyřešeno. V dubnu 1939 byl zaveden do poštovny v Bartultovicích telefon (stejně tak na poštovní úřad v Pitárné).

Po skončení války v roce 1945 žádala pohraniční finanční stáž o znovuzřízení telefonní stanice pro svou potřebu.

Dnem 1.ledna 1952 telefonní stanice do té doby užívána celníky byla přeměněna na veřejnou telefonní stanici, která často představovala jediné spojení se světem. Ve zprávě Poštovního úřadu z roku 1953 stojí, že vybírání poplatků za telefonní hovory v Bartultovicích činí potíže, neboť rolník Inocenc Nesvadba není důvěryhodný (pravděpodobně spravoval telefonní přístroj). Následně byla veřejná telefonní stanice umístěna v rodinném domě p. Hlavatíkové, která stanici spravovala až do telefonizace obce. Provoz této telefonní stanice měl 5 hlavní nepřátel: jaro, léto, podzim, zimu a „vůli boží“ (omlouvám se). I když počasí bylo bez problémů a nebyly technické problémy, přesto telefon nefungoval.

V roce 1998 začal SPT Telecom a.s. s celkovou telefonizací obce (v tomtéž roce i ve Vysoké, v Pitárné o rok později) a byla zrušena veřejná telefonní stanice.

I když občané byli spokojeni, byla tato investice, stejně jako o něco později stavba hraničního přechodu, pouze s krátkým termínem využití. Již v době, kdy se kopalo telefonní vedení, v Česku fungovala mobilní síť EuroTel (později O2) a Paegas (nyní T-Mobile), v roce 2000 přibyl Oskar (dnes Vodafone). Mobily se velmi rychle rozšířily a vytlačovaly pevné linky, u kterých byly vysoké poplatky zejména za provoz.

INTERNET

Pevné linky ztrácely svůj význam pro telefonní spojení, ale právě přes ně probíhalo v obci první připojení k internetu vytáčeným připojením, později ISDN.

Dnes v Bartultovicích zajišťuje internetové připojení firma Fifejdy.cz s.r.o. Vratimov a připojení k internetu je téměř v každém rodinném domě.

V roce 2014 obec Vysoká zřídila internetové připojení pro odpočívku k využití řidičům kamionů.

TELEVIZE

V historii Bartultovic se dovídáme, že:

·         V roce 1959 Místní národní výbor zakoupil pro Osvětovou jizbu televizor pro společné sledování televizního programu

·         Při sčítání lidu v roce 1961 bylo zjištěno, že v Bartultovicích a Vysoké dohromady bylo celkem 17 televizorů

·         V Kronice Vysoké v roce 1962 se uvádí, že občané ztrácejí zájem o promítání filmů, protože v obci přibývá televizorů