750.výročí - Služby
OBCHOD
Do roku 1945 měly Bartultovice velmi dobrou obchodní síť a za nákupy nemuseli obyvatelé nikam mimo. V obci byly:
- 2 potravinářské obchody:
- Kaufgeschäft (prodejna) v č.p. 63
- Gemichtwarenhandlung (Smíšení zboží) v č.p. 88
- Řeznictví (Fleischerei) v č.p. 87
- Obchod s textilem a střižním zbožím (Textilgeschäft und Schnittwarengeschaft) v č.p. 47
- Obchod s obuví (Schuhgeschäft) v č.p. 9
- Obchod s uhlím (Kohlenhandlung) v č.p. 79
- Pekárna (Backerei) v č.p. 26
Po roce 1945 byla situace v zásobování úplně opačná:
Rok 1945 - V obci není obchod. Nejbližší obchod je v Arnultovicích (schází však doprava), obchod s textilem a řeznictví až Jindřichově
Rok 1946 - Ve Vysoké 1.dubna otevřel obchod a pekárnu p. Václav Topolář a na podzim p. Rudolf Václavík otevřel řeznictví
Rok 1947 - Vzhledem k tomu, že p. Rudolf Václavík zemřel, začal do Vysoké ve čtvrtek a pátek dojíždět řezník z Třemešné p. Klimunda. Do obce zajížděli podomní obchodníci
Z dokladů bývalého MNV vyplývá, že v Bartultovicích ještě v roce 1949 nebyl žádný obchod.
Rok 1952 - do Vysoké 1x měsíčně zajížděla pojízdná prodejna textilu z Ostravy
Rok 1958 - ve Vysoké otevřelo prodejnu smíšeného zboží spotřební družstvo JEDNOTA
Rok 1959 – spotřební družstvo JEDNOTA ve Vysoké adaptovalo dům a září se přestěhovala prodejna do nového
O prodejně v Bartultovicích se podařilo zjistit informace až v roce 1961, kdy SD JEDNOTA provozovala obchod smíšeným zbožím ve Vysoké i Bartultovicích. Pracovní doba v obou obchodech byla střídavá, v obou prodával p. K. Matějíček. Mimo to 2x týdně do obce přijížděla pojízdná prodejna masa a 3x ročně pojízdná prodejna s textilem. Prodejna v Bartultovicích sídlila ve „staré“ celnici vpravo od vchodu. Časem se oba obchody oddělily a měly své prodavačky.????????
V souvislosti s prodejem „staré“ celnice bylo nutno přestěhovat prodejnu SD JEDNOTY. V roce 1991 proto byly ve škole upraveny prostory v přízemí vpravo od vstupu na novou prodejnu (prodávala zde nejprve p. Marie Kusendová, pak p. Jaroslava Kuhnová). V roce 1993 se spotřební družstvo JEDNOTA rozhodlo prodejnu uzavřít, a proto obec Vysoká nabídla prodejnu k pronájmu. Prvním pronajímatelem se stala soukromá podnikatelka p. Jaroslava Kuhnová z Bartultovic, kterou v roce 1995 vystřídal soukromý podnikatel p. Jan Šostek z Vysoké, který prodejnu provozoval do roku 2000.
Otevření hraničního přechodu a výstavba odpočívky měly za následek otevření hned několika prodejen.
V roce 2002 byla otevřena nově postavená „Prodejna u hranic“ – u autobusové zastávky (červený obchod), č.p. 46, který poskytoval základní potřeby místním občanům a patřil do potravinářského řetězce HRUŠKA (majitelé pp. Horák a Marek).
Další prodejny však sloužily spíše pro „tiráky“ a občany sousedního Polska – šlo o obchod s alkoholem a pivem ve velkém:
- Mezi budovou „staré“ celnice a AZIA-barem byla přistavěna dřevěná prodejna vietnamského obchodníka „Martina“
- Ve „staré“ celnici byla 14.února 2002 otevřena prodejna Sklep-pivo-vodka vietnamského obchodníka „Michala“
- V domě p. Šmukařové byla otevřena „Večerka u hranic“, kterou provozoval p. Smolík
V roce 2003 však byly jak Večerka u hranic, tak i Prodejna u hranic uzavřeny. Obě prodejny převzali vietnamští obchodníci. Od tohoto roku jsou Bartultovice bez prodejny potravin a občané jsou závislí na okolních vesnicích, Krnově nebo obchodech v Polsku.
V roce 2004 byla před vjezdem na odpočívku postavena další prodejna vietnamských obchodníků – „modrý“ obchod.
(Našim vietnamským prodejcům se nevyhnula aféra kolem nekolkovaného alkoholu v letech 2007 až 2008).
Dnem 16. července 2015 začala firma Georgiadis Ilias-Ovoce a zelenina Liptaň s pravidelným rozvozem zeleniny do všech 3 částí obce.
ZDRAVOTNICTVÍ
První zmínka o zdravotní péči v jindřichovském léně, kam patřily i Bartultovice je již z roku 1739: zdravotnické služby zde poskytovali dva ranhojiči a 4 porodní báby.
Do roku 1945 měly Bartultovice dokonce svou porodní bábu. Byla to p. Marie Tille, bydlící v domě č.p. 18 (zbourán).
V roce 1946 se objevil v obci tyfus z důvodu špatné vody a znečištěných studní (podle Německých obyvatel se tyfus objevoval v obci každoročně). Lékař dojížděl na kole z Janova.
V letech 1946 a 1947 se kojenecká úmrtnost v Českých zemích pohybovala kolem 10 %. Vláda proto v boji proti kojenecké úmrtnosti začala podporovat porody v ústavech, s ohledem na možné komplikace u porodů, zvláště na vesnicích, kde ženy často těžce pracovaly, nízkým znalostem matek v péči o kojence a hygienickými podmínkami. Nejprve byly zřizovány pojízdné poradny a pak následovaly poradny stálé. Na jaře 1949 zřídil Ústav národního zdraví v prostorách školy poradnu pro matku a kojence, kam jednou za 14 dní dojížděl lékař a zdravotní sestra. První zdravotní sestrou, která do Bartultovic dojížděla, byla Marie Ševčíková. Zdravotní sestra navštěvovala budoucí matky a novorozence i v domácnostech.
1961 – dětský lékař MUDr. Vincenc. V Bartultovicích zřízena ošetřovna ČSČK
1962 – epidemie chřipky
???? - MUDr. Hnátek
Ordinace dětského lékaře byla uzavřena v roce 1976.
POHOSTINSTVÍ
Na počátku 20. století měly Bartultovice několik hostinců. Jejich názvy známe především z pohlednic:
- Rok 1902 – Barnet´s Weinhandlung (Barnetova vinárna) – stála u hranice, dnes zbourána
- Rok 1908 - Gasthaus zum grünnen Kreuz (Hostinec u zeleného kříže) – dnes zbourán
- Rok 1909 - Schindler´s Weinhaus (Schindlerův dům vína) – dnes zbouráno
- Nedatováno – August Steiner´s Gasthaus mit Gastzimmer (August Steiner Hostinec a hotel) – č.p. 49
- Nedatováno – Gasthaus zur Krone (Hostinec u Koruny) – dnes zbouráno
- Nedatováno – Gast & Einkehrhaus (Penzion a zájezdní hostinec) – č.p. 49
V době 2. světové války měly dle informace z německé kroniky Bartultovice 7 velkých pohostinství a nádherný taneční sál (bylo-li zdůrazněno, že bylo 7 velkých, možná, že byly i nějaké malé). Známe následující pohostinství z roku 1945:
- Barnert´s Weinhandlung (Barnertova vinárna)
- Werner´s Gasthaus (Wernerův hostinec)
- Felkel´s Weinhandlung (Felkelova vinárna)
- Fleischerei aud Gasthaus (Řeznictví a hostinec)
- Gastwirtshaft zur Linde (Pohostinství u lípy)
- Ausflugsort Finkenkoppe – Schlachtpartien, (výletní místo na Pěnkavím vrchu)
Název 7. velkého pohostinství není dosud znám. Taneční sál byl pravděpodobně v Barnet´s Weinhandlung (stál u hranice). Všechna pohostinství, mimo Werner´s Gasthaus v č.p. 49, byla zbourána.
Po 2. světové válce nebylo v Bartultovicích otevřeno žádné pohostinství. V roce 1946 si ve Vysoké otevřel Hospodu na křižovatce Ota Jurek. Další informaci máme až z roku 1961, kdy ve Vysoké a Bartultovicích byla pouze 1 hospoda, a to v Bartultovicích ve „Staré“ celnici v přízemí, kde byl hostinským p. Mikeš.
V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století opět hospoda v Bartultovicích nebyla, na „pivo“ se muselo do Vysoké.
Jakmile začal p. Jan Šostek v roce 1995 provozovat prodejnu potravin ve škole, projevil zájem v místnosti naproti obchodu otevřít malou hospůdku. Obec prostor upravila dle technických, bezpečnostních a hygienických požadavků pro provoz takovéhoto podnikání. Jan Šostek provozoval hospůdku do roku 2000, následně si hospůdku pronajali manželé Uhrínovi z Vysoké a po nich je v pronájmu 1.dubna 2002 vystřídal p. Oldřich Janoš z Bartultovic. Od 1.3.2004 do 1.1.2005 v provozování pokračovala firma RADASERVIS s.r.o. Krnov, a pak byla hospůdka uzavřena.
V roce 2002 byl zahájen restaurační provoz v nově postaveném Bistru u Křížků a v rekonstruované stodole u „staré“ celnice vietnamský AZIA-bar s výběrem asijských specialit.
V únoru 2003 se AZIA-bar změnil na bistro LONG CHAU – speciality. V květnu byla otevřena nově postavená restaurace WESTERN v č.p. 44.
V roce 2011 se asijské bistro změnilo na HERNA-bar.
V roce 2015 v tzv. „modrém“ obchodě byla otevřena restaurace s asijskými specialitami, avšak v tomtéž roce byla uzavřena.
Takže kam na pivo v Bartultovicích dnes? Bistro u Křížků, Western a HERNA-bar.
POŽÁRNÍ ZBROJNICE
V domku u školy byla již před 2.světovou válkou zřízena požární zbrojnice, ve které byla uskladněna ruční požární stříkačka. K velkým požárům přijížděl hasičský sbor z Kunětic (?) s motorovou stříkačkou.
Požární zbrojnice byla v provozu ještě v padesátých letech 20.století.